Karel KAVIČKA

Halloween se neslučuje s křesťanstvím ani v nejmenším.

Halloween je anglosaský lidový svátek, který se slaví 31. října. Tento svátek má kořeny v prastaré pohanské tradici dávných Keltů, kteří se loučili s létem a slavili příchod nového roku přesně tento den. Noc z 31.10. na 1.11. nesla název magická noc Samhain podle keltského boha Samhaina, který byl podle víry starých Keltů pánem mrtvých. Magičnost této noci spočívala v tom, že Keltové věřili, že se v ní stírá hranice mezi mrtvými a živými a že je možné tuto noc s mrtvými komunikovat. O této noci probíhaly bujaré oslavy, zapalovaly se obrovské ohně, lidé si na sebe navlékali masky a převleky, aby se chránili proti duchům zemřelých nebo se snažili tímto si je naklonit. Věřili, že duchové zemřelých mohou tuto noc pomáhat přátelům nebo škodit nepřátelům. Ohně měly duším zemřelých svítit na cestu do světa. Za úsvitu bůh mrtvých duše zemřelých odvedl zpět do říše duchů. Z křesťanského pohledu jde tedy o dávnou praxi spiritismu, který je s křesťanstvím naprosto neslučitelný. Pro křesťany je možné komunikovat s mrtvými pouze v Kristu, v rámci modlitby a slavení eucharistie. Problém tedy může nastat v situaci, kdy díky esoterické módnosti se spojí tento svátek s magickými rituály a vyvoláváním duchů zemřelých.

Název vznikl zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy „Předvečer Všech svatých“. Dnes se většinou slaví tak, že se děti oblékají do strašidelných kostýmů, chodí od domu k domu a koledují o sladkosti. Svátek se slavil většinou v anglicky mluvících zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii, Novém Zélandu aj. Dnes se rozšiřuje do stále více zemí. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová. Dnes je tento importovaný pohanský svátek především předmětem zábavy a obchodu. Lidé jsou vyzýváni, aby vytvořili halloweenskou strašidelnou atmosféru díky maskám a strašidelným kostýmům.

Bohužel propagací tohoto pohanského svátku se postupně vytlačuje křesťanský svátek Všech svatých, ve kterém jednak prosíme o přímluvu naše svaté a uvědomujeme si smysl a cíl svého pozemského života, a památka Všech věrných zemřelých, kdy se účastníme se mše svaté obětované za zemřelé, navštěvujeme hřbitovy a modlíme se za ně. Je bolestné vidět, jak dřívější společné chystání věnečků na hroby našich drahých vystřídalo dlabání dýně a převlékání dětí do podivných strašidelných masek, a tím přejímání pohanského svátku s podivným obsahem. Slavit Halloween jako náboženský svátek by opravdu bylo hříšné, ale mít dýni za oknem jistě ne. Je otázka, proč to děláme. Pokud se nelze některým takovým novotám vyhnout, je důležité využít tuto příležitost a vysvětlit dětem rozdíl mezi svátkem Všech svatých, památkou zemřelých a Halloweenem, a varovat před jakýmikoli pokusy o vyvolávání duchů zemřelých nebo zahrávání si s magií, byť by byly myšleny jen jako zábava.