Karel KAVIČKA

K Panně Marii Aachenské na slavnost otevření a uctívání čtyř látkových ostatků (doslova svátostin) - Heiligstumfahrt - letos 19. 6. došlo 14 poutníků (z Francie 4 ostatní z ČR a s nimi dva řidiči. Přijelo 20 slovenských poutníků z Bruselu a 40 z Kladna. Ti přivezli darem Lidickou Madonu od Zdirada Čecha. Přišli i Slovinci a v úterý přijedou Maďaři vedeni arciopatem z Panonhalmy biskupem Asztregim už počtvrté od pádu železné opony.

Stejnou českou cestou nás před 7 roky přišlo pěšky pět, z toho jen dva celou cestu - P. Jan Peňáz a Josef Král z Opavy. Dary, které tenkrát přivezli kladenští, jsou na čestném místě v pokladnici. Ostatky sv. Prokopa, patrona města Kladna, jsou vedle středověkého oltáře sv. Václava a šatičky pro milostnou sochu Panny Marie jsou hned v úvodní části.

Letos nás Bohu díky nás přibylo, i když jsme už nemohli jít všichni všechno pěšky. Poprosili jsme o účast i francouzské poutníky z hnutí Poutní cesta křesťanskou Evropou.

Poutníci:

Dále Marie D. a Vlasta Š. přes 600 km, Francouzi Robert a Claudia Mestelanovi asi 500 km, Claude H. a Zdeněk V. přes tři sta, já necelé dvě stovky, Marie Š. starší přes stovku, Marie Š. mladší, Petr K. a Vojtěch F. necelou stovku, Yves (manžel Claude) a řidiči Rostislav (manžel Vlasty) a Ladislav Š. pár desítek kilometrů.

Na na úmysly vámi svěřené jsme prosili na dotek šátku, tedy látky ostatků: košile Panny Marie, plenek Pána Ježíše a jeho bederní roušky a plátna z mísy, na které byla položena hlava sv. Jana Křtitele.

Prosili jsme také za všechny dobrodince a hlavně

na všechny úmysly pouti:

1) poděkovat za svobodu a za to, že už padly hranice mezi evropskými zeměmi.

2) konat pokání za všechny války a křivdy, ke kterým dávno i nedávno na obou stranách.

3) prosit za obnovu křesťanských kořenů Evropy, nechceme, aby uschly.

L.P. 2014 ještě 4) za posvěcení rodin a rodiny v těžkostech.

Děkujeme všem dobrodincům a děkujeme Bohu za ně i za celou cestu. A zvláště děkujeme andělům strážným. A Panně Marii, voditelce našich cest. A sv. Karlu Velikému a sv. Jakubovi a všem svatým.

Hlavním bodem Cách je osmiboký chrám Panny Marie, který dal postavit císař Karel Veliký (+ 814) kolem roku 800.

Náš otec vlasti Karel IV. zahájil přístavbu kněžiště ve stylu Svaté kaple v Paříži. Dnes je tato takzvaná Chórová kaple větší než původní chrámová loď a na první pohled připomíná pražskou katedrálu. Dostavěna byla až v roce 1414 a letos má tedy kulaté výročí, podobně jako Karel Veliký.

Do Cách se od nás putovalo už předtím, z okolních diecézí jako dosud, ale především z východu, ze slovanských zemí a z Uherska. První pravidelná pouť se konala v roce 1349, Karel IV. se jí osobně zúčastnil a byl při ní (podruhé) korunován na římského krále. Už tenkrát rozhodl, že se bude putovat jednou za 7 let a jen tehdy se ostatky budou dávat k uctívání.

Za Josefa II. poutníci z východu přestali chodit, tradice se pomalu obnovuje až po pádu železné opony.