Karel KAVIČKA

V neděli dne 8. prosince a v pondělí 9. prosince 2025 jsem navštívil po delší době Prahu. 

V neděli večer jsem navštívil vánočně ozdobené Staroměstské náměstí s obnoveným Mariánským sloupem, v pondělí jsem se zúčastnil promoce mé vnučky na Karlově univerzitě. Pak jsem spěchal na Pražský hrad, abych  navštívil kapli sv. Kříže  na druhém nádvoří pražského Hradu, která byla po dlouhé době zpřístupněna pro veřejnost. 

Kaple byla postavena v letech 1756 až 1767 Anselmem Luragem na místě starších budov stavebního úřadu a  později používaná jako hlavní strážnice. Autorem projektu byl Nicolo Pacassi, dvorní architekt Marie Terezie, od níž dostal za úkol přestavět Pražský hrad do barokní, více reprezentativní podoby. Dnešní podoba kaple je ovlivněná klasicistní přestavbou z 19. století. Při této přestavbě byly na průčelí umístěny sochy sv. Petra a Pavla a u vchodu socha sv. Jana Nepomuckého, obojí od Emanuela Maxe.

V interiéru se nacházejí nástěnné malby s výjevy ze Starého a Nového zákona, které pochází z 50. let 19. století. Kapli sv. Kříže se také říká Klenotnice, protože byla mezi lety 1961 až 1990 místem vystavení Svatovítského pokladu. V současné době je poklad uložen jednak v nové pokladnici v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha, nebo v depozitářích Metropolitní kapituly.

Po prohlídce kaple následovala procházka všemi nádvořími Pražského hradu, zastávka u původní sochy sv. Jana Sarkandra, přejmenovaná později na sochu sv. Filipa Neriho. Pak jsem sestoupil po historických Starých zámeckých schodech dolů na Malou Stranu a prohlédl si nádvoří Valdštejnského paláce.

Program byl pro mne již dosti náročný. Chůze po pražských ulicích mne dosti unavila. Stálo to však za to. Sice unaven, ale spokojen jsem se večer s dobrým pocitem vrátil s využitím služeb společnosti Regiojet a ČD domů.