Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dušičky nebo Halloween?

2. 11. 2017

Starou křesťanskou slavnost Všech svatých a následující Památku zemřelých někde nahrazuje nám cizí a z anglofonních zemí necitlivě převzatá oslava Halloween. Je to něco podobného jako náhrada vánočních svátků narození Ježíše Krista s postavou Ježíška dědou Mrázem za komunismu, nebo nyní Santa Klausem.

Oslavy Halloweenu pocházejí přibližně už z období 5. století, kdy jej slavili Keltové ve Skotsku a Irsku jako konec léta a příchod zimy. Víra Keltů byla propojena s přírodou a koloběhem života a smrti. V noci Samhain probíhaly bujaré oslavy, všude hořely obrovské ohně, lidé si na sebe navlékali masky a převleky, aby se chránili proti zlým duchům. Věřili, že duchové zemřelých mohli být tuto noc buď nápomocní přátelům nebo nepřátelům škodící. Ohně měly duším zemřelých svítit na cestu do světa. Za úsvitu bůh mrtvých duše zemřelých odvedl zpět do říše duchů.

Halloween nenabízí nic opravdového, nepředkládá nic dobrého a neukazuje nic krásného. Nevede nás k tomu, abychom byli pravdivější a lepší a abychom se ubírali cestou krásy. Je to karneval s morbidními rysy. Naše Památka zesnulých - Dušičky, jsou svátkem ticha a zamyšlení a mají větší hloubku. Vzpomínáme s úctou na ty, kteří nás opustili, ale také na hodnoty, které nám zanechali. 

Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou černá a oranžová. Halloween  a čas jeho příprav je privilegovaným obdobím, kdy děti a mladí lidé přicházejí do kontaktu se sektami a okultismem. To může vážně ovlivnit jejich duchovní rozvoj. Obsah tohoto převráceného svátku a způsob jeho prožívání oslabují naši obranyschopnost proti negativním vlivům působení různých sekt.

Nezastupitelnou roli zde hrají rodiče, učitelé a další vychovatelé mládeže, aby nevystavovali děti a mládež působení pohanských zvyků a okultismu. Tato zdánlivě nevinná a neškodná zábava, může zanechat v dětech stopy a ovlivnit jejich budoucí postoje k víře v Boha, úctě k našim zemřelým a nakonec i k úctě ke všem lidem. Uvědomme si, že za zdánlivě nevinným karnevalem se skrývá hořká realita. Pohanské praktiky si tak přivlastňují úctu, dříve náležející světcům. Proto kult svatých je třeba v našich rodinách znovu pěstovat.